baner

Ples v maskách

Malé povídání od Novata k uplynulému Plesu v maskách, který sa uskutečnil v prostorách Ateliéru Strašnice 28.února 2015.

Ctnostné dámy i šlechetní pánové,

jak se k Vašim uším možná již doneslo, posledního dne měsíce února nastal vrcholný večer letošní plesové sezóny, neboť tehdy se konal maškarní bál v Ateliéru, událost určená pouze společnosti nejjemnějších mravů a neposkvrněné pověsti. Jelikož je mi známo, že ne všem se poštěstilo ples navštívit, a protože i účastníci možná rádi oživí své vzpomínky, dovolte, abych se na následujících řádcích pokusil zachytit alespoň odlesk jeho kouzla.

První poklonu jsem byl pořadatelům nucen složit již těsně po příchodu do hostitelského domu. Věděl jsem, že budou myslet i na ty roztržitější z nás a že umožní zakoupit škrabošku i na místě, kdyby ji snad někdo náhodou zapomněl. Očekával jsem ovšem jen jednoduché modely nenáročné na pořízení. Oni jich zatím připravili velký výběr, od krajkových masek působících hlavně křehkým dojmem po bohatě zdobené kusy v pestrých barvách.

Kromě toho hostitelé pamatovali i na poskytnutí tanečních pořádků všem dámám, jež tak mohly snadno v předstihu přislíbit tance a vyhnout se zbytečným nedorozuměním. Vskutku bylo patrno, že se pořádající usilovně snažili, aby ples působil patřičně noblesním dojmem.

Návštěvníci se pak v tomto ohledu nenechali zahanbit. Pánové oblékli střídmá saka s motýlky a umožnili tak o to více vyniknout dámám, jež zářily v dlouhých róbách. Obličeje všech přítomných kryly škrabošky mnoha barev, umně sladěné k barvám šatů. Celkový dojem by mohl pozvednout snad už jen křišťálový lustr.

Obdivovatel ženské krásy ve mně byl pouze nepatrně zklamán, že ženy většinou volily poměrně decentní garderobu. Jedna submisivní dáma přišla oděná pouze v širokém plášti, té bych zde rád složil poklonu nejen za odvahu, a některé ženy se chlubily výrazným dekoltem, s onou jednou výjimkou by však všechny modely, či alespoň všechny, jichž se mi dostalo té radosti si povšimnout, bylo lze bez obav obléknout na kterýkoli jiný ples či banket. Škoda. Mína kupříkladu byla připravena převléci se do modelu, jenž by zakrýval ňadra pouze pruhem poloprůhledné látky, nechtěla pak ale pověstné otevřenosti tamní společnosti využívat jako jediná. Nechám na zvážení čtenářů, nakolik by odvážnější modely narušily ovzduší distingovaného jednání a kultivované zábavy.

Hudbu k tanci i poslechu zajišťoval samočinný výdobytek moderní vědy, což považuji za velmi šťastné řešení, neboť zvukový přehravač nejen že je levnější než živí hudebníci, ale navíc nepožaduje přestávky. Výběr tanců mi nadmíru vyhovoval, ocenil jsem zejména velký podíl walzů a foxtrotů, jež jsou na jiných plesech často trestuhodně opomíjeny. Tančit na některé ze skladeb možná bylo zbytečně obtížné, neboť postrádaly dostatečně výrazný rytmus či se v nich měnilo tempo (kupříkladu Na krásném modrém Dunaji je přeci jen koncertní valčík, ne taneční), až na několik drobných výjimek se však hudbu podařilo zvolit k mé dokonalé spokojenosti.

Též naše kulturní libido pořadatelé hýčkali. Dvakrát jsme měli tu čest zhlédnout ukázky klasických tanců v podání páru, jenž svým umem dobývá dokonce i kompetitivních úspěchů; o první z těchto vložek se bohužel nemohu blížeji zmínit, neboť mi neznalost sálu znemožnila najít vhodné místo ke sledování, ve druhém se však tanečníci vyznamenali neotřelým nápadem, kdy si oba kolem pasu uvázali konec téhož provazu. Ten pak byli schopni ladnými pohyby namotávat, bránit si navzájem v pohybu či se naopak s jeho pomocí roztáčet. Druhá dvojice tanečníků k nám pak přivezla cizokrajný folklor z renesanční Itálie. Byl jsem nucen obdivovat, že i do oněch křepčivých, bujarých pohybů dokázali vložit ladnost, již jsme si my zvykli vyžadovat. Poslední vsuvku pak zajistila kostymérka Piranha, jež svolila předvést na módní přehlídce své nejnovější modely, inspirované čtverem ročních dob. Necítím se povolán o nich dlouze hovořit, obávám se, že můj vkus tyto oděvy nedokáže patřičně docenit; zdálo se mi však, že mezi ostatními účastníky sklidily značného úspěchu.

Konečně, vinou náhody mohli návštěvníci sledovat ještě další předtančení, neplánované, ale o to delší, které jsme měli tu čest nabídnout já s Mínou. Ukázalo se totiž, že na plese se sešla společnost, jež se chtěla věnovat především utužování společenských kontaktů a sofistikovaným diskusím a na tanec jí často nezbývalo času. Dílem toho jsme se na parketě mnohdy nacházeli jako jediní. Toto věru není nic, na co bych si stěžoval - jak často se tanečníkovi poštěstí, že se o parket nemusí s nikým dělit? Jak často má muž příležitost se podobným způsobem pochlubit krásou a půvabem své dámy, aniž by působil vtíravě? Nezastírám ovšem své překvapení, že většina návštěvníků ples pojala pouze jako příležitost odít se do krásných šatů a tanec samotný už nijak nepotřebovala. Patřila-li mezi důvody i nedůvěra ve vlastní schopnosti, pak vězte, že před příštím plesem bude možné navštívit lekce, kde předtanečníci z tohoto plesu - ti zmínění v programu - představí moderní figury všech tanců a umožní tak každému stát se pravým králem parketu.

Do jisté míry mě též překvapilo, že se nikdo či téměř nikdo z účastníků nezdál využívat dalších možností, jež prostory Ateliéru nabízí. Přičítám to tomu, že šaty návštěvníků byly příliš krásné na to, aby je stálo za to odkládat jen kvůli obyčejnému tělesnému potěšení, jež je přeci možné vyhledat i při méně formálních příležitostech.

Pohoštění myslím netřeba obšírně komentovat - kuchyně šéfkuchaře Vaška se těší proslulosti zaslouženě a tato příležitost její pověsti opět pouze napomohla.

Celkově se tedy, přinejmenším dle mého skromného názoru, jednalo o událost veskrze příjemnou, její další ročníky mohu všem bez uzardění doporučit.

 

Novato


Copyright © 2010. Všechna práva vyhrazena